Obsah

Download
Rychlý start
Úvod
Instalace
Soubory
Proměnné
Parametry
Nový závod
Síť
Ovládání
Klávesy
Provoz

NTP
Screen

Tučňák řady 1

Tucnak 1 je zastaralý a nepodporovaný. Koukněte se na wiki o Tučňáku 2.

Je VHF soutěžní deník. Primárně je určen pro operační systém Linux, případně ostatní UN*Xy. S některými omezeními je použitelný i pod Windows s využitím Cygwinu. Roste na http://tucnak.nagano.cz.

Registrovaní uživatelé OK0NAG mohou číst aktuální verzi tohoto souboru na OK0NAG-11 příkazem www tucnak.nagano.cz/tucnak1cz.html.

Screenshoty

Základní obrazovka:

Základní obrazovka Tučňáka

Grafická polární mapa:

Grafická polární mapa

Download

Zde - http://tucnak.nagano.cz/download.php#ver1.

Nejdůležitější vlastnosti:

  • Ovládání vychází z programu Taclog.
  • Podpora většiny OK závodů. Může být více závodů v jednom dni.
  • Export dat do EDI formátu a hlášení (VKVPA)
  • Práce na více pásmech a více počítačích. Na jednom počítači jsou typicky informace ze všech pásem, jedno pásmo je možno jet na více počítačích (hlavní a "násobičové" pracoviště).
  • Na jednom počítači může běžet více instancí programu. Používá se TCP/IP a UDP/IP.
  • Všechny rozpoznané položky jsou přidávány do tzv. swap souboru, kde jsou potom k dispozici pri prípadné havárii programu nebo počítače. (Podobně jako v textovém editoru Vim).
  • CW a SSB klíčování pomocí programu cwdaemon. Možnost vysílat CW přímo z klávesnice.
  • Automatické ukládání na disk a disketu
  • Databáze dvojic značka - lokátor (C_W)
  • Databáze DXCC zemí, platných lokátorů, středových lokátorů pro zemi. Využívá soubor cty.dat od K1EA a tucnakdw.
  • "Volné zadávání." Položky (značka, lokátor, report...) jsou automaticky rozpoznány a zařazeny.
  • Okamžité vyhledávání vyhovujících značek/lokátorů během zadávání. Hledá se v již udělaných spojeních na tomto pásmu, na ostatních pásmech a v C_W databázi (na pozadí).
  • Křížová kontrola dvojic značka - lokátor
  • Rozhovor s ostatními instancemi programu (talk) podobně jako v WW-Conversu.
  • Posílání skedů na ostatní (vyšší) pásma.
  • Zaznamenání informací z nedokončených spojení
  • Spuštění shellu v okně. Umožňuje jednoduše například připojení k packetu pomocí programů call, node nebo telnet.
  • Shelly jsou zdrojem spotů pro band mapu
  • Průvodce (Wizard) při vytváření nového závodu. Automaticky nastaví parametry (hlavně způsob bodování) závodu.
  • Schopnost pracovat s "libovolnou" velikostí a druhem terminálu (okna)
  • Možnost pracovat vzdáleně pomocí telnetu nebo ssh (viz putty).
  • Základní statistiky - počet zemí, čtverců, jednoduchá textová mapa čtverců.
  • Podpora i jiných jazyků než angličtiny (až to někdo přeloží :-().
  • Tučňák je svobodný software šířený podle licence GPL.

Novinky ve verzi 1

  • SSB výzva pomocí programu ssbd. Pomocí stejného programu je realizováno nahrávání provozu na pásmu do souborů WAV s různými druhy kódování (PCM, ADPCM, x-law, GSM).
  • Grafická polární mapa se spojeními a "výnosností" různých azimutů.
  • Nerozpoznané vstupy se nezahazují, ale zobrazijí se.
  • Export do formátů ADIF a HTML.
  • Dopsány ostatní metody číslování spojení (3, 5-11).
  • Načítání konfigurace a C_W databáze po síti.
  • Zadávání poznámky ke spojení přímo ze vstupní řádky, příznak pro QSL lístek
  • Vylepšené určování lokátoru ke značce (zkouší se s/bez /p)

Nároky

(Pro práci v textovém režimu)

  • Procesor 486 (v principu 386 nebo úplně jiná platforma)
  • RAM 8MB
  • Disk několik MB
  • VGA nebo jiná konzole (xterm), doporučená velikost min. 80x24
  • glibc 2.2.4 (zřejmě bude fungovat i se starší)
  • glib 1.2 nebo 2.x

Sám jsem používal program na notebooku 486DX/25, 8MB RAM, 100MB disk. Pro práci na jednom pásmu bohatě stačí, pro více pásem už je to slabší. Je zde ale možnost spouštět Tučňáka vzdáleně na relativně výkonném serveru přes telnet/ssh.

Tučňák spuštěný pod Cygwinem je mnohem pomalejší, zejména při práci s terminálem (obrazovkou). Proto je vhodné mít rychlejší počítač (Pentium II/500MHz), ale stále to není ono.

Používání grafiky s sebou obnáší vhodnost použít také podobné železo jako u cygwinu je uvedeno výše.

Rychlý start

  • bash$ tucnak (Prompt shellu)
  • <F9>, Contest defaults. Vyplnit značku, klubovou značku, lokátor a adresy (PAdrX).
  • <F9>, Setup, Band options. Nastavit pásma, která se jedou. Důležité je zatrhnout u nich QRV a kategorii (Multi/Single/Check). Vhodné je i vyplnit informace o zařízení.
  • [ OK ]
  • <F9>, Contest, New from wizard
  • Region I Standard Contest
  • [ OK ]
  • OK1MZM
  • <Alt+X> (Potvrdí lokátor JN69PR.)
  • 59001 (Doplní se datum a čas.)
  • <Enter>
  • Opakovat, opakovat, opakovat s dalšími stanicemi ...
  • <F9> Contest, Export as EDI
  • <F9> File, Exit
  • Poslat vyhodnocovateli ~/tucnak/<datum>/*.edi

Přepínání pásem se provádí pomoci <F9> Bands. Znak vpravo v menu popisuje pásmo. Přepínat pásmo lze také rychle pomocí Ctrl+tento znak.

Při provozu více instancí programu (síťový provoz) musí být shodné tyto položky:

  • Značka v závodě
  • Datum závodu
  • Jméno závodu (Zde je třeba dát největší pozor.)

Úvod

Tučňák vznikl proto, že v době vzniku (listopad 2002) neexistoval žádný program, který by splňoval požadavky našeho radioklubu. Nejvíce se mu blížil Taclog od Bo Hansena, OZ2M. Taclog však měl některé podstatné nedostatky. Asi největší chybou bylo, že ho Bo už několik let nevyvíjí, pouze opravuje chyby. Naše snahy získat zdrojové kódy ztroskotaly, proto jsem se rozhodl napsat deník "from scratch", tedy od začátku, což se nakonec ukázalo jako správná cesta.

Nepsal jsem ale od začátku vše. Použil jsem prostředí a několik dalších částí z webového prohlížeče links (asi 10000 řádek). To znamenalo nutnost použít pro Tučňáka licenci GPL, což jsem měl stejně v úmyslu. Kód zjišťující informace o síťových interfejsech je převzat z projektu Samba. Ostatní části jsem napsal od počátku (ve verzi 1.01 asi 16000 řádek).

Při psaní jsem se snažil co nejvíce napodobit chování Taclogu, hlavně proto, že jsme na ně zvyklí, jednak proto, že jde o lety (10) prověřený program. U dalších, zejména síťových vlastností, jsem žádný vzor neměl.

Poděkování

Chtěl bych poděkovat především:

  • Bo Hansenovi, OZ2M za TACLOG
  • Komunitě kolem volně šířitelného software
  • Miloši OK1MZM jednak za databázi tucnakdw, především ale za testování alfa verzí tučňáka. Dále za řadu podnětných připomínek k chování programu.
  • Kolektivu OK1KRQ/OK1ORU za důvěru při testování programu ve velkých závodech (I. a III.subr 2003, PDM 2003 a dalších).
  • Guyovi, DL8EBW a týmu VHF-DX-Group DL-West za skvělou VHF databázi stanic
  • Michalovi, OM4AA, za hlášení chyb

Instalace

Primární adresa pro získání Tučňáka je http://tucnak.nagano.cz. Zde si můžete stáhnout aktuální verzi zdrojových kódů. Pokud někdo vytvořil binární balíčky (.DEB, .RPM), můžete si je stáhnout a nainstalovat (pokud si chcete udržet v distribuci pořádek, je toto nejvhodnější možnost).

Tučňák vyžaduje ke své funkci knihovnu glib verze 1.2. Ta je dnes běžnou součástí distribucí, takže ji zřejmě nebudete muset instalovat. Pouze pokud chcete kompilovat Tučňáka ze zdrojáků, potřebujete mít nainstalovanou vývojovou verzi (libglib1.2-dev*.deb (Debian), glib-devel*.rpm (RedHat), libglib1.2*.rpm (Mandrake)). Knihovnu můžete získat na www.gtk.org (Pozor, nikoli na glib.org :-)

Pokud chcete používat grafickou polární mapu (nedoporučuji na starožitném stroji), je nutné mít nainstalovanou knihovnu SDL (u kompilace ze zdrojáků opět včetně -devel nebo -dev). Jsou to baliky libsdl1.2-dev*.deb (Debian), SDL-devel-1.2*.rpm (RedHat), nebo libSDL1.2-devel*.rpm (Mandrake). Dále si musíte nainstalovat také balík tucnak1-data dostupný v  sekci download.

Instalace ze zdrojových kódů

Toto je univerzální způsob, který bude fungovat na všech distribucích s nainstalovanými vývojovými prostředky pro jazyk C. Pokud používáte distribuci založenou na balíčkovacích systémech RPM (RedHat, Mandrake, SuSe, ...) nebo DPKG (Debian), bude nejspíš vhodnější nainstalovat binární balíček. Pokud neexistuje, tak jej vytvořit a nainstalovat. Tím se zjednoduší upgrade nebo odstranění balíčku.

Ale zpátky k instalaci ze zdrojáků. Rozbalíte je příkazem:

tar xzf tucnak1-1.13.tar.gz
Změníte adresář:
cd tucnak1-1.13
Spustíte konfiguraci:
./configure
Zkompilujete:
make
A nainstalujete (jako root):
make install

Program se nainstaluje standardně do /usr/local/bin. Je pravděpodobné, že vaše distribuce nemá na tento adresář nastavenou cestu. To lze jednoduše spravit (jako root) přidáním řádky export HOME=/usr/local/bin:$HOME na konec souboru /etc/rc.local. Změna se projeví až po restartu systému. Restartovat systém kvůli takovéhle prkotině ale silně zavání Billem, prozatím můžeme napsat tento příkaz do příkazové řádky, výsledek bude stejný.

Soubory s konfigurací se nahrají vždy do /etc

Instalace v Debianu

Repozitář

Nejjednodušší způsob je přidat řádky

deb http://ok1zia.nagano.cz/debian/ok1zia binary-i386/
deb-src http://ok1zia.nagano.cz/debian/ok1zia source/

do souboru /etc/apt/sources.list . Pak použijte

apt-get update

a nainstalujte zvolené balíčky:

apt-get install tucnak1

Stáhnout ručně a nainstalovat

Stáhněte si balíček tucnak1-1.13*_i386.deb. Nainstalujete jej příkazem:

dpkg --install tucnak1-1.13*_i386.deb

Stáhnout zdrojáky a vytvořit balíčel

Pokud není binární balíček k dispozici, musíte jej vytvořit. To provedete po rozbalení zdrojáků příkazy:

./configure
make deb

Instalace v RedHatoidní distribuci

Pokud existuje balíček tucnak1-1.13*.i386.rpm, můžete ho přímo nainstalovat příkazem:

rpm -i tucnak1-1.13*.i386.rpm

Pokud neexistuje nebo instalace neprojde kvuli chybným závislostem na knihovny (nejčastěji glibc - neplést s glib), musíte si jej vytvořit. V MDK potřebujete balík rpm-build. Způsob je podobný jako v Debianu, realizuje se příkazy:

./configure
make rpm

Zdrojové RPM (SRPM) vytvoříte:

./configure
make srpm

Soubory se vytváří v /usr/src/[redhat|RPM|packages|rpm]/* (v závislosti na distribuci), proto je třeba mít do těchto adresářů přístup pro zápis.

Poznámka: Vytváření balíčků není zcela odzkoušeno. Uvítám připomínky co nefunguje a hlavně jak to opravit :-)

Instalace pod Cygwinem (Windows)

Cygwin nelze považovat za plnohodnotnou náhražku unixu. Sice se snaží, co může, ale zaostává zejména v rychlosti a stabilitě. Je to ale vhodný způsob, jak předvést funkci Tučňáka i lidem, kteří z nějakého důvodu nefandí unixu a možná je i přimět k tomu, aby změnili názor.

Tučňák zatím funguje pouze pod plnou distribucí Cygwinu. Cygwin lze získat na adrese www.cygwin.com. Při instalaci je třeba zvolit především vývojové nástroje (gcc, make, vývojové balíčky knihovny glibc). Knihovna glib, kterou Tučňák potřebuje ke své práci, není součástí Cygwinu. Vhodná již zkompilovaná verze je k dispozici v sekci download.

Dále se řiďte podle příručky pro lov jelena, ehm podle kapitoly Kompilace ze zdrojových kódů.

Poinstalační nastavení

Nyní je vhodné nastavit program pro určitou stanici. Vhodné je mít v systému několik uživatelů pro různé značky (já jezdím provozáky jako OK1ZIA a velké závody jako OK1KRQ, tak mám dva uživatele ok1zia a ok1krq). Uživatele založíme jako root příkazem adduser.

Přihlásíme se jako kontestový uživatel a spustíme Tučňáka. Klávesou F10 se dostaneme do menu. V menu Setup projdeme postupně všechny volby.

Pozn.: všechna menu budou popisována tak, jak jsou uvedena při nastavení jazyka na angličtinu.

Menu Contest defaults

Zde se nastavují volby jako značka stanice v závodě, značka radioklubu (použito pouze pro EDI), lokátor (6 znaků), adresa soutěžního QTH (odpovídá položkám PAdr1 a PAdr2 v EDI, tedy slovní popis, nikoli lokátor). Dále je zde volitelný předávaný kód (Optional Exchange) a standardní nabízené reporty pro SSB a CW.

Band defaults

Tato položka je pouze cestou do následujícího menu obsahující všechny pásma. Pásma, na nichž je stanice QRV jsou od ostatních oddělena vodorovnou čarou. Tím je možné odklidit pryč pásma, na kterých zřejmě nikdy nebudeme v Evropě QRV (220 MHz).

Enterem se dostaneme do nastavení jednotlivých pásem. Je vhodné nastavit QRV on this band pro všechna pásma, na kterých alespoň občas jezdíme.

Tato volba je jediná, kterou opravdu musíme v této chvíli nastavit. Ostatní položky můžeme nastavit až při zakládání závodu. Hodnoty, které se nebudou měnit je ale vhodnější zadat zde, ušetříme si tím práci.

Volba QRV in this contest zde nemá žádný efekt. Kategorie může být jedna z Multi/Single/Check (komentáře netřeba).

TX a RX Equip obsahují slovní popis zařízení. Power je výkon včetně jednotek. ASL a AGL je výška antény nad mořem/zemí. Zadávají se pouze hodnoty v metrech oddělené středníkem.

Do pole operators zadejte značky operátorů oddělené středníky. Do Remarku můžeme napsat svůj komentář vyhodnocovateli a doufat, že si to přečte.

Responsible operator

V tomto dialogu se nastavují informace o operátorovi, který je zodpovědný za zasílání deníku a za případnou další korespondenci s vyhodnocovatelem. Všechny položky jsou ve volném formátu a nepotřebují komentář.

CW daemon

Tučňák neprovádí klíčování a vysílání CW sám. Využívá samostatný program cwdaemon. (Kopie verze, která je otestovaná s Tučňákem je zde). Toto řešení má své obrovské výhody v univerzálnosti (fyzické klíčování může provádět jiný počítač) a v kvalitě klíčování (vychází z vlastností plánovače procesů v Linuxu, proces, který většinu času prospíi, má velkou šanci získat procesor ihned po probuzení). Dalším důvodem může být bezpečnost (cwdaemon - alespoň ve verzi 0.5 - vyžaduje rootovská práva).

Cwdaemon v současné době prochází bouřlivým vývojem, proto jsem v Tučňákovi neimplementoval všechny jeho vlastnosti (weighting) - prostě se mi nechce předělávat Tučňáka každých 14 dní :-)

Rozhraní k cwdaemonu tedy ještě není dodělané, význam mají pouze položky hostname (zde je třeba zadat IP adresu, na které poslouchá cwdaemon) a UDP port. Ostatní parametry se zadávají přímo cwdaemonu do příkazové řádky.

Cwdaemon je třeba spouštět jako root, já používám příkaz:

cwdaemon -n -l 0x3bc

Volba -n způsobí, že cwdaemon zůstane připojený ke konzoli a vypisuje na ni ladicí výpisy. Parametr -l změní defaultní adresu paralelního portu (na mém notebooku má adresu 0x3bc).

SSB daemon

Jak je v un*xech zvykem, pro práci se zvukem je použit samostatný program jménem ssbd (SSB démon). Stejně jako v případě CW démona je možné mít ssbd spuštěného na jiném stroji než Tučňáka (používá se UDP). To je výhodné především u notebooku, jehož zvuková karta je nepodporována nebo prostě chybí.

Program ssbd nepotřebuje žádné nastavení kromě čísla UDP portu, na kterém poslouchá (standardně 7890). Veškerá další nastavení se provádí po síti, vše se nastavuje v Tučňákovi. Program tedy typicky stačí pouze spustit.

Hostname a UDP port slouží k nastavení IP adresy a UDP portu, na kterých poslouchá ssbd.

Path to DSP popisuje cestu k speciálnímu souboru, který je propojen s ovladačem zvukovky v jádře. Typicky je to /dev/dsp.

Record traffic zapíná/vypíná nahrávání provozu na pásmu při příjmu. Pokud tato volba není aktivní, všechny další volby jsou irelevantní.

Template for recorded filename udává šablonu, podle které se pojmenovávají nahrávané soubory. Popis možných maker naleznete v sekci Makra u výzev.

Další volby popisují formát (přesněji řečeno kódování) výstupního souboru. Podporované hodnoty jsou:

  • PCM 8 a 16 bitů
  • logaritmická PCM u-law a A-law
  • IMA a MS adaptivní PCM
  • GSM verze 6.10

Pro konverzi do dalších formátů (MP3) je vhodná šestnáctibitová PCM. Zajímavé vlastnosti má GSM kódování: minuta zabere asi 130kB na disku, což je necelých 200MB za 24 hodin (pokud budeme hodně vysílat, tak o to méně). Na Duronu 600MHz spotřebovává asi 2% výkonu procesoru. Jedná se ale o kódování, které nemusí být podporováno vaším oblíbeným přehrávačem! Proto se raději nejprve ujistěte, že umíte soubory i přehrát. To umí s příslušnými kodeky například mplayer. V případě nouze lze použít program sndfile-play, který je dodáván jako příklad s knihovnou libsndfile.

Následuje položka Channels, která udává počet zaznamenávaných kanálů. Většinou bude asi nastavena na 1 (mono). Další možné hodnoty závisí především na možnostech zvukové karty a knihovny libsndfile, v úvahu přichází dvojka a možná čtyřka.

Vzorkovací kmitočet v Hertzech udává volba Sample rate. Základní (tzv. CD kvalita) má hodnotu 44100. Tato hodnota bývá pro rádio zbytečně vysoká, proto se snižuje. Doporučuje se používat polovinu (22050) nebo čtvrtinu (11025), protože některé programy mohou mít s jinými hodnotami problémy. Podobně to platí o levných zvukových kartách nebo o jejich mizerných ovladačích.

Poz.: SSB Výzva a nahrávání jsou zatím ve velice raném stádiu vývoje. Pokud něco nefunguje ani v nejnovější verzi, dejte mi vědět.

CW CQ

Po vybrání této položky se objeví seznam všech telegrafních textů. V závorce je uvedena klávesa, kterou se výzva spouští, písmeno R indikuje opakování textu (při výzvě). Dále se zobrazuje počátek textu pro snažší orientaci.

V dialogu pro nastavení výzvy jsou tyto položky: text výzvy (umožňuje použít všechny speciální znaky cwdaemona jako + a -) a opakování textu. Položka delay určuje dobu mezi začátky výzev (nikoli mezi koncem první a začátkem druhé). To je omezení dané pouze jednosměrnou komunikací s cwdaemonem, Tučňák nemá zpětnou vazbu a nedozví se, že výzva skončila. Je to poměrně velká nepříjemnost, kterou určitě budu v budoucnu řešit. Poslední volba povolí spuštění výzvy i v případě, že je některé makro v textu nedefinováno.

SSB CQ

Zde bych mohl napsat první odstavec minulé kapitoly, což si odpustím.

Makra u výzev

V textu CW výzvy a ve jméně souboru u SSB je možno použít následující makra (nejsou citlivé na velikost písmen, $c je stejné jako $C):

  • $$ - znak $
  • $C - značka protistanice. POZOR! Může se zde objevit lomítko, což zkomplikuje použití makra ve jméně souboru.
  • $D - datum závodu (20031004)
  • $N - pořadové číslo od protistanice
  • $O - značka operátora (vhodné pro soubory se SSB výzvou)
  • $R - report od protistanice
  • $S - sériové číslo vzorku při nahrávání (doplňuje ssbd)
  • $T - adresář se závodem (/home/ok1zia/tucnak/20031004.2)
  • $V - značka protistanice, lomítka jsou nahrazena podtržítky
  • $W - lokátor protistanice
  • $X - volitelný kód od protistanice
  • $MC - moje značka
  • $MN - pořadové číslo pro protistanici
  • $MR - report pro protistanici
  • $MW - můj lokátor
  • $MX - můj volitelný kód

Pozn.:Ne všude mají všechna makra smysl.

Autosave

Nastavuje parametry ukládání spojení na disk. Položku Save to disk after QSO je vhodné mít nastavenou 1, tj. ukládá se každé spojení. Volba Fsync způsobí okamžité zapsání z cache glibc na disk.

Položka Save to floppy after QSO je defaultně nastavana na 4, je možné i jiné nastavení. Nula vypne ukládání na disketu. Význam má ještě položka Path to floppy, kde nastavte cestu k namountované disketě. Tučňák nekontroluje, zda je disketa namountovaná, pokud ne, dostanete zřejmě spoustu chybových hlášek, že nelze zapisovat.

Ostatní položky jsou nevyužity.

Network & trace

Ignore interfaces - slouží k vyjmenování síťových interfejsů, které se nemají brát v úvahu. Týká se to hlavně posílání broadcastů na tyto interfejsy (ppp0 připojené přes GPRS k interfernetu by citelně zvýšilo účet za závod). Dále volbu jednoznačné identifikace uzlu - zde je vhodné použít pouze adresu v lokální síti a ignorovat veřejnou IP od providera. Dalšími kandidáty pro uvedení v tomto poli jsou interfejsy AX.25. Jejich rychlost bývá taková, že by broadcasty citelně (a hlavně zbytečně) zpomalily provoz. Interfejsy se zadávají oddělené mezerami.

Ignore networks - účel této volby je stejný jako účel volby předchozí. V některých případech je vhodnější specifikovat adresu podsítě.

Announce to nets - plní opačnou funkci než dvě minulé volby. Zde se naopak specifikují adresy, na které se mají posílat broadcasty i když nepatří žádnému lokálnímu zařízení. Tím se můžou spojit Tučňáci na různých segmentech sítě, pokud na routeru nelze spustit Tučňáka (na IOSu od Cisca asi fakt nepoběží :-) Je třeba zařídit, aby broadcasty do dané podsítě prošly - routery mívají forwarding broadcastů zakázaný.

Menu Terminal options

Slouží ke správnému nastavení vlastností terminálu, obzvláště pak rámečků. Pokud všechny volby selžou, je zde v záloze volba No frames, která způsobí, že se rámečky budou kreslit pomocí ASCII znaků.

Load cfg from net

Pokud je aktivní síť, zobrazí adresy všech Tučňáků (uzlů). Výběrem některého z nich se načte jeho kompletní konfigurace (tucnakrc). Konfiguraci je samozřejmě vhodné uložit.

Load C_W from net

Funkce je hodně podobná předchozí. Rozdíl je v tom, že se nepřenáší konfigurace, ale celá C_W databáze. Na uzlu, který načtení provedl, se databáze automaticky spojí tak, že u každé značce zůstanou dva nejnovější lokátory. Následně se databáze uloží do ~/tucnak/tucnakcw.

Save configuration

A na konec nesmíme zapomenout uložit konfiguraci! Uloží se do souboru ~/tucnak/tucnakrc

POZOR! Pokud používáte současně různé verze Tučňáka, může se stát, že starší verze nezná některé volby, které do souboru ~/tucnak/tucnakrc uložila nová verze. Pokud program po startu nalezne v konfiguračním souboru neznámou položku, zobrazí okno s hláškou, že je nebezpečné ukládat konfiguraci - uložily by se pouze položky známé této starší verzi a nová verze by nemusela pracovat korektně.

Pokud opravdu potřebujete konfiguraci uložit, doporučuji nejprve v jiné konzoli zazálohovat starý tucnakrc. Pokud chcete používat více verzí Tučňáka s nekompatibilními konfiguráky (myslím, že k tomu ale není důvod), doporučuji spouštět různé verze pod různými uživateli.

Soubory

Pozn: znakem ~ (tilda) se v unixu označuje domovský adresář uživatele. Zjistit jej lze například příkazem echo $HOME

Kromě spustitelného souboru se vždy jedná o textové soubory, které je možné prohlížet a při dodržení základních pravidel slušnosti i editovat. Při nekorektním zásahu ale nemusí Tučňák pracovat správně, proto doporučuji provádět editaci pouze v odůvodněných případech.

  • tucnak - je jediným spustitelným souborem. Jeho umístění může být libovolné, standardně se instaluje do /usr/local/bin, v případě instalace z balíčku do /usr/bin.
  • tucnakrc - konfigurační soubor. Tučňák ho čte z ~/tucnak. Pokud neexistuje, tak z /etc. Ukládá ho do ~/tucnak.
  • tucnakrc.local - může mít stejnout strukturu jako tucnakrc. Může také obsahovat jen jeho část, což je jeho hlavní účel. Je určen k tomu, aby obsahoval konfigurační volby, které jsou specifické pro tento počítač nebo pro tohoto uživatele. Typicky můj notebook má netradiční adresu paralelního portu 0x3bc, proto mám v tomto souboru řádku cwda_port = 0x3bc. Po změně hlavní konfigurace mohu zkopírovat tucnakrc na notebook a o toto nastavení nepřijdu. Soubor je třeba vytvořit ručně, Tučňák jej pouze čte.
  • tucnakcw - soubor s dvojicemi značka - lokátor. Pro každou značku se uchovávají maximálně dva nejnovější lokátory.
  • tucnakdw - soubor s informacemi o DXCC zemích. Ke každé zemi je zde informace o možných velkých čtvercích a o středu aktivity v zemi. Soubor se čte z /etc a ~/tucnak, neukládá se.
  • cty.dat - doplňuje informace z tucnakdw. Čte se z /etc a ~/tucnak, neukládá se.
  • tucnakwiz - obsahuje informace o jednotlivých závodech, především o způsobu bodování. Čte se z /etc a ~/tucnak, neukládá se.
  • tucnakcor - existuje od verze 1.00. Čte se z ~/tucnak, když čtení selže, tak z /usr(/local)/share/tucnak1/. Zde je uložena mapa celého světa (hranice, řeky, jezera) ve formě zeměpisných souřadnic (šířka, délka). Tučňák z těchto souřadnic počítá polární mapu pro dané QTH.

Jednotlivé závody se ukládají do samostatných adresářů. Jejich jméno je tvořeno datumem závodu, např. ~/tucnak/20030803. (Poslední tečka je pouze tečka za větou.) Musí-li existovat více závodů s jedním datem, doplní se na konec tečka a číslo, např. ~/tucnak/20030803.1. To umožňuje jet více závodů v jeden den případně jet jeden závod na jednom počítači pod jedním uživatelem s více spuštěnými instancemi tučňáka (např. přes telnet).

Soubory v ~/tucnak/<datum>:

  • <písmeno>.txt např. c.txt, e.txt. Jsou hlavní soubory pro jednotlivá pásma. Obsahují informace o stanici, QTH, bodování, dokončených i nedokončených spojeních. Formát je kompatibilní s EDI, měl by být přímo akceptovaný vyhodnocovatelem. Soubory mají DOSové konce rádků.
  • <písmeno>.swp např. c.swp, e.swp. Jsou soubory, do kterých je přidáván veškerý text, který uživatel "odklepne" Enterem v hlavní vstupní řádce. I v případě pádu Tučňáka nebo dokonce ztráty hlavních souborů .txt je z těchto souborů možno rekonstruovat spojení v deníku (zatím bohužel jen ručně).
  • desc - obsahuje informace zobrazované při otevírání závodu. Jsou jimi datum závodu, značka a název závodu.
  • log - zde se ukládá obsah okna Log.
  • sked - informace o přijatých skedech.
  • talk - obsah talkového okna. TIP: doporučuji přečíst po závodě :-)

Něco málo ke značení pásem: Pásma jsou značena podle .EDI formátu. Např. "50 MHz", "70 MHz", "144 MHz", ... až "248 GHz". Každému pásmu jsou přiřazena jednopísmenná označení A, B, C, ... Q. Ta se používají tehdy, kdy není možné nebo vhodné použít celé označení pásma.

Proměnné prostředí

  • HOME - označuje domovský adresář uživatele v souladu s UNIXovými zvyklostmi.
  • TUCNAK_DEBUG - nastavní způsobí výpis ladicích informací na stderr. Nastavení na určitou hodnotu vypisuje informace do konkrétního souboru.

Parametry příkazové řádky

  • -d - zapne výpis ladicích informací na stderr
  • --debug=soubor - zapne výpis ladicích informací do souboru <soubor>

Nový závod

Pro založení nového závodu máte dvě možnosti. Buď můžete vybrat předdefinovaný závod volbou New contest from wizard v menu Contest. Tím se nastaví způsob bodování závodu. Pokud zde závod není, můžete použít volbu New a nastavit parametry závodu ručně. Budete-li závod jezdit častěji, bude vhodnější přidat závod do souboru tucnakwiz (ručně).

Objeví se dialog New Contest. Zde nastavte především název závodu. Značku, klub a lokátor již zřejmě máte nastavenou. Pokud ne, tak to napravte. Volitelný kód (Optional exchange) zatím není implementován.

Položka Date of contest je předvyplněna dnešním datem. Pokud si chcete závod pouze připravit a na kopci jej jen otevřít, vyplňte zde datum začátku závodu závodu. Tato volba má význam jen pro pojmenování adresáře se závodem, výsledného EDI se nedotkne.

Další volby určují vlastní způsob bodování. Viz sekce Bodování. Některé kombinace možná nefungují správně.

Nad tlačítky OK a Cancel jsou tlačítka se všemi pásmy, která jsou nastavena jako QRV. Zde můžeme vypnout některé pásmo pouze pro tento závod. Volba Read-only zakáže na tomto pásmu provádět jakékoli změny (vhodné pro síťový provoz).

Popis dalších voleb je v části Band defaults.

V dialogu New Contest se tlačítkem EDI prop dostaneme do dialogu, ve kterém můžeme měnit název našeho QTH, viz výše.

Podobně tlačítko Responsible op aktivuje dialog pro nastavení informací o operátoru odpovědném za posílání deníku. Něco více se můžete dozvědět zde.

Nyní máme již vše nastaveno a můžeme stisknout <OK>.

Síťový provoz

Chceme-li používat síť mezi více počítači, musíme dodržet několik pravidel:

  • Stroje musí být navzájem dosažitelné. Tučňáci se seznamují pomocí UDP broadcastů, které vysílají na všechna síťová rozhraní existující v době spuštění programu.
    • Nejjednodušší situace nastane, pokud jsou všechny stroje na stejné podsíti, například na jednom ethernetovém segmentu.
    • Není to ale nutně třeba, můžeme použít například seriovou linku (slip) u staré plečky, která nemá ethernet. Je ale potřeba na stroji, který slouží jako router, spustit Tučňáka, který zajistí předávání broadcastů mezi sítěmi.
    • Je možné spustit více Tučňáků na jednom počítači. Typicky na serveru, kdy se Tučňáci spustí přes telnet nebo ssh. Zde si povídají přes zařízení lo (Local Loopback).
    • TIP: při přístupu přes telnet/ssh doporučuji použít program screen, viz Dodatek B.
  • Tučňáci si mezi sebou dohodnou šéfa přes kterého komunikují (logicky se propojí do hvězdy). Šéfem se stane ten, kdo má nejnižší IP adresu. Je vhodné volit jako šéfa dostatečně výkonný počítač a zároveň volit topologii sítě tak, aby šéf nebyl například pro několik podřízených za pomalou linkou, přes kterou by takto teklo několikrát více dat než je nutné. Každé zatížení totiž přinejmenším zpomalí dobu odezvy.
  • TIP:Proces licitace, propojování, odpojování po chybách sítě můžete sledovat v menu File->Network info.
  • POZOR!!! Pro správnou funkci volby šéfa je BEZPODMÍNEČŇĚ NUTNÉ mít na strojích synchronizovaný čas s maximální odchylkou několik málo sekund! Pro experimentování toho krátkodobě dosáhneme ručním nastavením, ale během čtyřiadvacetihodinového závodu se od sebe mohou hodiny značně rozejít! Nutností se stává instalace ntp démonů. Popis následuje v  dodatku A.
  • Ve všech Tučňácích nastavte úplně stejný závod. Stejný znamená datum závodu, značku v závodě a název závodu (zde si dejte největší pozor, roli hraje každá maličkost).
  • Pokud Tučňáky spouští různí uživatelé (přesněji uživatelé s různým domovským adresářem $HOME), tak není problém, závod se vytvoří v různých adresářích. Pokud není tato podmínka splněna, druhý Tučňák vytvoří adresář s přidanou tečkou a pořadovým číslem, např. 20030809.1. Každý Tučňák musí používat jiný adresář. To si snaží zajistit zamykáním souboru <adresář>/desc, ale toto nemusí fungovat například pod Cygwinem nebo na některých síťových filesystémech.
  • Pokud je vše toto splněno, začnou si Tučňáci synchronizovat spojení a předávat nová, předávat DX spoty...

Základní ovládání

Ve spodní části Tučňáka je hlavní vstupní řádka, do které se zadávají údaje. Nad ní je tzv. dočasné spojení. Sem se ukládají údaje o spojení během jeho vytváření. Ještě výše je prostor pro tzv. okna. Těch je typicky více, viditelné je vždy pouze jen jedno. Mezi nimi se lze přepínat klávesou F4 nebo přímo Alt+číslo na alfanumerické klávesnici. Okno se ze vstupní řádky aktivuje klávesou šipka nahoru, zpátky do vstupní řádky se dostanete stiskem klávesy ESC.

Ve většině oken se zvýrazňují značky a suffixy značky v závodě a operátora. Pokud je značka mezi <* a *> (jde o soukromou zprávu z WW conversu), je zvýrazněna celá řádka.

Druhy oken jsou:

  • QSOs - ukazuje několik posledních spojení (v závislosti na velikosti terminálu). Písmena vpravo u spojení indikují nový čtverec, zemi, optexc. Dále přitomnost poznámky (r) a slíbení QSL. Také se v něm zobrazují výsledky tzv. rychlého vyhledávání - po napsání minimálně dvou znaků se vyhledají stanice, jejichž značka nebo lokátor obsahuje tento řetězec. Jako v regulárních výrazech, i zde lze použít tečku jako "žolík" pro libovolný znak. Vyhledává se ve spojeních na aktuálním pásmu, v případě vícepásmového závodu v ostatních a nakonec v C_W databázi. Pokud máme okno aktivní (šipka nahoru), můžeme stiskem klávesy ENTER editovat spojení.
  • TIP: Rychlé vyhledávání je vhodné pro zjištění:
    • Zda již na tomto pásmu máme spojení s touto stanicí, obvykle stačí zadat suffix nebo (s jistou dávkou přehledu na pásmu) poslední dvě písmena lokátoru.
    • Pokud byla stanice dělána na jiném pásmu, tak se dozvíme aktuální lokátor v tomto závodě.
    • Pokud máme stanici v C_W databázi, tak se dozvíme lokátor, ze kterého v poslední době jela.
    • Předchozí dvě možnosti nám také napoví, jestli vůbec značka existuje.
  • Sked - zobrazuje všechny skedy, které byly v tomto závodě poslány mezi pásmy. (Skedy se posílají Alt+S).
  • Talk - umožňuje rozhovor mezi operátory. K odeslanému textu přidá čas odeslání, k přijatému textu přidá čas, značku odeslavšího operátora a jeho pásmo.
  • Unfinished - ukazuje všechna nedokončená spojení na tomto pásmu.
  • Statistics - zobrazuje některé základní statistiky o tomto pásmu. Jsou to průměrný počet bodů na spojení, dělané lokátory a dělané země.
  • Log - zde se ukládají informace, které nemají takovou důležitost, aby kvůli nim vyskakoval dialog a rušil operátora, ale které se někdy mohou hodit. Poslední dvě položky se stále zobrazují na posledních dvou řádkách obrazovky.
  • Shell - je jakýmsi jednoduchým terminálem, ve kterém se standardně spustí shell (příkazová řádka). Takto se lze elegantně připojit k packetu např. pomocí programů call, telnet nebo node.
  • DXC - pokud se v shellu připojíte k DX clusteru, jsou všechny spoty analyzovány a ukládány po pásmech do band mapy, tj. sem. Spoty se řadí podle frekvence. Stiskem enteru nebo mezerníku se přesune značka do rozdělaného spojení, v připadě enteru se navíc vstupní řádka stane aktivní a je možno pokračovat ve spojení.

Editace spojení

Dialog pro editaci spojení se spustí z okna QSOs stiskem klávesy ENTER na příslušném spojení. Význam většiny položek je zřejmý.

Položku Remark bylo možno nastavit pouze v tomto dialogu, ale to už není pravda. Viz kapitola Provoz.

POZOR! DŮLEŽITÉ!Tento dialog neprovádí žádné kontroly správnosti údajů! Sežere klidně lokátor "Ahoj" a podobně. To umožňuje zadat i značky, které normálně Tučňák nerozpozná ("OK1A/OK1B"). Dialog mám v plánu předělat (zobrazovat i původní hodnoty před editací, přeuspořádat položky). Uvítám všechny konstruktivní připomínky, jak má dialog vypadat a fungovat.

Volba Error označí spojení jako chybné. Nedojde přitom k žádné ztrátě dat ze spojení (v .EDI je sice místo značky "ERROR", ale značka se pamatuje na jiném místě) a spojení je možno kdykoli vrátit zpátky.

Klávesy během závodu

  • F2: uloží spojení ze všech pásem
  • F3: smaže rozdělané spojení a vstupní řádku
  • F3: otevře závod pokud ještě není žádný otevřený
  • F4: přepne do dalšího okna
  • F5..F8: zapne výzvu 0..3 (CW nebo SSB podle modu)
  • F9,F10: menu
  • F11..F12: zapne výzvu 4..5
  • Alt+B: přepne pásmo
  • Alt+C: prohodí značky v rozdělaném spojení
  • Alt+D: potvrdí nabídnutou značku v rozdělaném spojení
  • Alt+F: nastavi preferované QRG pro skedy
  • Alt+G: žádost S&P o QSO/potvrzení RUNem
  • Alt+H: zobrazí historii vstupní řádky
  • All+M: prohodí módy CW/SSB
  • Alt+N: další odeslaný údaj ve vstupní řádce (historie)
  • Alt+O: změna operátora
  • Alt+P: předchozí odeslaný údaj ve vstupní řádce (historie)
  • Alt+S: pošle sked
  • Alt+Q: ukončí program
  • Alt+U: přidá rozdělané spojení mezi nedokončená
  • Alt+V: prohodí lokátory v rozdělaném spojení
  • Alt+X: potvrdí nabídnutý lokátor v rozdělaném spojení
  • Alt+Y: smaže pouze rozdělané spojení
  • Alt+1..0: přepne přímo do okna 1..10
  • Ctrl+L: překreslí obrazovku
  • Ctrl+P: zobrazí polární mapu
  • Ctrl+V: prefix umožňující zadání speciálních znaku do některých vstupních řádek. Např. Ctrl+V,A zadá znak s ASCII hodnotou 1. Ctrl+V následované [ nebo ] zadá tyto znaky - bez prefixu se používají pro horizontálni posuv obsahu okna
  • Ctrl+Y: smaže vstupní řádku (i řádku okna)
  • Ctrl+A..X: změní pásmo (Výše uvedené kombinace s Ctrl mají přednost.)
  • TAB: v módu SSB zaklíčuje, při CW zapne vysílání CW z klávesnice
  • Šipka nahoru: aktivuje okno
  • ESC: zruší výzvu/aktivuje hlavní vstupní řádku
  • Enter: pokud je aktivní CW okno, tak jej zavře. V DXC okně použije značku aktivního spotu, jako by byla zadána uživatelem.
  • Šipky, Home, End, PgUp, PgDn, Del, Enter: dle zažitých konvencí
  • [: posuv logu (poslední dvě řádky obrazovky) nebo obsahu okna doleva
  • ]: posuv logu nebo obsahu okna doprava

Užitečné mohou být i klávesy, na které v linuxu nereaguje přímo Tučňák, ale jádro případně jiné procesy:

  • Alt+Fx - přepne jako aktivní konzoli x
  • Ctrl+Alt+Fx - jako předchozí, používá se při přechodu z X Window Systemu
  • Alt+šipka doprava/doleva - přepne aktivní virtuální konzoli o jednu dopředu/dozadu

Klávesy v grafickém okně

  • b: zapne/vypne zobrazení hranice států/moří.
  • c: vycentruje mapu, tj. vrátí její střed zpět do QTH.
  • f: zapne/vypne fulscreen zobrazení mapy.
  • g: zapne/vypne zubrazení výnosnost do daných směrů.
  • l: zapne/vypne zobrazení čar od QTH ke stanici (viz o).
  • n: zapne/vypne zobrazení jmen velkých čtverců.
  • o: zapne/vypne zobrazení spojení.
  • r: znovu vykreslí mapu (nemělo by být třeba použít).
  • s: zapne/vypne zobrazení "hvězdy" azimutů a kružnic vzdáleností.
  • q: zavře grafické okno.
  • Šipky: pohybují mapou o 100 obrazovkových bodů.
  • Shift+šipky: pohybují mapou o 20 obrazovkových bodů.
  • +,-: přiblíží/oddálí mapu.
  • TAB: zaklíčuje/odklíčuje
  • ESC: odklíčuje
  • F1: uloží grafické okno do adresáře závodu jako BMP.
  • F5..F8, F11, F12: spustí výzvy 0..5

Provoz

Program automaticky rozpozná druh údaje a správně jej zařadí do tzv. rozdělaného spojení nad vstupní řádkou. Další zadání údaje stejného typu posune starou hodnotu dolu a do horní řádky napíše novou. Rozeznávané typy jsou:

  • Značka - například OK1MZM, HB0/OK1MCS/P. Pokud již s touto stanicí exstuje platné spojení, zobrazí se dialog Duplicate QSO . Když Tučňák nerozpozná zadaný text jakožto značku, zadejte na konec lomítko (SP0PAPA).
  • Report pro protistanici - např. 59 (již přednastaveno, není třeba psát), 559, 59S
  • Report a číslo spojení od protistanice - zapisuje se dohromady, například 59001, 599001 znamená report 599 a číslo 001. Číslo větší než 1000 u SSB se zadává s podtržítkem: 59_1001. Pokud se nepoužívá číslo spojení, lze přijatý report zadat zakončený čárkou: 59,.
  • Lokátor - například JN69PV
  • Datum - 20030809, lze zadávat jen čtyri poslední číslice, automaticky se doplní současný rok.
  • Čas - např. 14.22, stačí jen .22, hodina se doplní aktuální.
  • Suffix/lokátor - například AB může být suffix stanice i poslední dvě písmena v lokátoru. Použije se položka, která byla naposledy zadána.
  • Suffix - jedno nebo tři písmena za sebou mohou znamenat pouze suffix.
  • Volitelný kód - libovolný řetězec zakončený tečkou.
  • Q - znamená, že jsme slíbili za toto QSO poslat QSL lístek. Toto písmenko koliduje se suffixem Q, přednost má QSL.
  • #POZNÁMKA - poznámku ke spojení lze zadat tímto způsobem. Je zde však několik omezení vyplývajících z chování hlavní vstupní řádky. Jednak je poznámka psána velkými písmeny a nelze v ní použí mezeru (podtržítko lze). Při editaci spojení tato omezení neplatí.
  • Hotovo - odeslání prázdné řádky (pouze stisk ENTERu) uloží spojení, pokud jsou zadány všechny položky, které jsou závodem vyžadovány.

Je možné zadávat více údajů oddělených mezerami a odeslat je všechny najednou. Nerozpoznané údaje (nejčastěji překlepy) jsou zobrazeny inverzně vlevo nad vstupní řádkou.

Tip: ke všem zadaným řádkám se můžete vrátit stiskem Alt+P.

Duplicitní spojení

Dialog Duplicitní QSO se zobrazí, pokud napíšeme značku, se kterou již máme platné spojení. Máme na výběr z těchto možností:

  • Clear this QSO - smaže toto spojení (jako by uživatel stiskl F3), staré spojení zůstane zachováno.
  • Edit old QSO - umožňí provést změny ve starám spojení.
  • Mark old QSO as ERROR - označí staré spojení jako chybné, započítá se nové
  • Store as DUPE - umožní uložit nové spojení. Staré zůstane zachováno, nové má bodovou hodnotu 0

Pokročilejší funkce

Tučňák obsahuje databázi značka - lokátor (C_W). Pokud zadáme známou značku a dosud jsme nezadali lokátor, program automaticky doplní až dva lokátory. Ty se zobrazí podsvíceně a je nutné je potvrdit stiskem Alt+X. Pokud je platný druhý lokátor, prohodíme je Alt+V. V případě, že Tučňák nezná lokátor, pokusí se určit alespoň velký čtverec. Ze značky určí DXCC zemi. K té se pokusí určit ze souboru tucnakdw střed aktivity v dané zemi nebo první dva velké čtverce. Pokud toto selže, zná alespoň díky souboru cty.dat polohu hlavního města (?). Takto většinou určí alespoň přibližný azimut protistanice.

Podobná situace nastane, pokud zadáme známý lokátor. Zobrazí se až dvě podsvícené značky, které prohodíme Alt+C a horní potvrdíme Alt+D. Nenajde-li k lokátoru značku, zobrazí alespoň prefix(y) zemí, ve kterých leží tento (velký) čtverec.

Pokud jsou značka i lokátor zadány, program kontroluje, jestli daná kombinace může existovat. V případě podezření na chybu zobrazí u lokátoru některý ze znaků:

  • ! - velký čtverec neleží v DXCC zemi. Pokud jsou značka/lokátor správně, pak je zřejmě chyba v souboru tucnakdw.
  • ? - Tučňák zná značku, ale nezná k ní tento lokátor. To se běžně stává u stanic, které často mění portablové stanoviště. U "velké pušky" je to podezřelé a je vhodné si nechat lokátor potvrdit.
  • nic - buď je značka neznámá nebo byl zadán známý lokátor.

Výstup z programu

Tučňák standardně ukládá do souboru .txt, který je kompatibilní s formátem .EDI (svá rozšíření si ukládá do místa vyhrazeného pro poznámky a vyhodnocovatel by je měl ignorovat).

EDI

Lepší je použít volbu v menu Contest, Export as Edi. Tím se vygenerují soubory ve tvaru 02OK1KRQ.edi tak, jak je v OK vyžadováno.

Report

Pro závody typu Provozní VKV aktiv je vhodná volba Contest, Export as report. Vytvoří se soubor pojmenovaný stejně jako v předchozím případě, jen s příponou .txt. Formát souboru je podobný jako ve výstupu z  Generátoru hlášení od OK1XPH.

ADIF

je vhodný formát pro převod spojení ze závodů do hlavního staničního deníku. Funkce je v Tučňákovi čerstvě, uvítám poznámky ke kompatibilitě s existujícími deníky.

Menu File

Se takto jmenuje pouze pro zmatení nepřítele. Ve skutečnosti nemá se soubory nic společného.

Open/Close graphics window

Otevře/zavře okno s grafickou polární mapou. Mapu lze také zavřít stiskem q nebo ESC. Polární mapa je zobrazení zeměpisnych souřadnic tak, že uprostřed je naše QTH. Všechny body, které leží z našeho QTH pod stejným azimutem, jsou zobrazeny v (polo)přímce vycházející z našeho QTH. Proto je toto zobrazení vhodné pro HAM praxi.

V mapě se vždy zobrazují hranice zemí, řeky a jezera. Dále se zobrazí kříž po patnácti stupích se středem v QTH a soustředné kružnice udávajíci vzdálenost od QTH se středem tamtéž. Třetím druhem objektů jsou velké čtverce. Krok kružnic a typ čtverců je dán přiblížením (zoomem), při velkém oddálení se potlačují detaily.

Pokud je otevřen závod, zobrazí se spojení (kromě chybných) jako žluté křížky. Spojení nejblíže kurzoru myši se podsvítí červeně. Zároveň se v pravé části obrazovky zobrazí informace o spojení (značka, předané kódy, vzdálenost, azimut, operátor, poznámka) a další.

Níže se stále zobrazuje vzdálenost a azimut bodu na mapě pod kurzorem.

Pozn.: Mapu je možné použít, pouze pokud je Tučňák zkompilován s podporou knihovny SDL a je nainstlován balík tucnak1-data..

Menu EDIT

Zde jsou zahrnuty funkce, které lze použít jen při aktivním závodě.

Add ERROR

Přidá chybné spojení do aktivního pásma. Vhodné použít zejména:

  1. pokud jsme dali protistanici číslo spojení a spojení jsme nedokončili, abychom nedávali dvěma stanicím stejné číslo
  2. pokud si chceme dodat sebevědomí nebo naštvat soupeře předáváním vyššího čísla ;-)

Change operator

Nastavuje značku operátora, který právě jede toto pásmo. Značka se používá v pro odchozí talk a ukládá se ke každému spojení (po shlédnutí errorlistu víme, komu vynadat :-).

Fill operators

Projde všechna pásma a vyplní v nich seznam operátorů (položky Mope1 a Mope2 EDI formátu). Použije značu všech operátorů, kteří na daném pásmu udělali alespoň jedno spojení, abecedně setříděné. Tuto funkci je vhodné použít po závodě před odesláním deníku vyhodnocovateli.

Update C_W from contest

Přidá dvojice značka-lokátor ze všech pásem do aktuální databáze. Tu uloží na disk do souboru ~/tucnak/tucnakcw.

Update C_W from band

Jako předchozí, přidá však pouze dojice z aktuálního pásma.

Importovat DL8EBW db.

Načte VHF databázi od VHF-DX teamu ze souboru /usr/share/tucnak1/vhf.dbf. Načte jen lokátory a jména a uloží je do souborů ~/tucnak/tucnakcw and ~/tucnak/tucnaknames.

Menu Bands

V tomto menu jsou všechna pásma, na kterých se jede závod. Umožňuje přepínání aktivního pásma. Přepínat pásmo lze pomocí Alt+B, <písmeno>, kde písmeno popisující pásmo se nachází v pravém sloupci menu. Dočasně funguje pro některá pásma kombinace Ctrl+<písmeno>, některá z těchto kombinací však může být v budoucnosti použita k jiným účelům. Některé kombinace nefungují už teď, např. Ctrl+I je na většině terminálů nerozeznatelné od klávesy TAB.

Menu Subwins

(Subwin=okno). Menu je možné aktivovat stiskem Alt+W. Zde se během závodu zobrazují všechna okna, která jsou k dispozici. Obsahuje také dvě funkce:

Add subwin

Funkce nabídne seznam druhů oken, které jsou v současnosti podporovány. Okno se vždy přidá na konec seznamu. Konfigurace oken se neukládá, po restartu programu se vždy vytvoří okna "natvrdo" podle standardního nastavení. Možná v budoucnosti.

Položky Command a Respawn nejsou použity.

Close subwin

Tato funkce jednoduše zruší aktuální okno.

Jak můžete pomoci?

  • Testovat stabilní a vývojovou řadu Tučňáka. Hledat a hlásit chyby.
  • Pomoci s doplněním datových souborů, zejména tucnakdw a tucnakwiz.
  • Chválit Tučňáka :-)
  • Přicházet s náměty na vylepšení
  • Samostatně něco dopsat
  • Přeložit tuto dokumentaci do dalších jazyků
  • Vytvořit balíčky pro vaši oblíbenou distribuci
  • Přispět autorovi (tj. mě) na pivo a jiné dobroty

73! Ladislav Vaiz, OK1ZIA
ok1zia@nagano.cz

Dodatek A - synchronizace času protokolem NTP

Balík ntp s největší pravděpodobností máte ve své distribuci. V Debianu se balíky jmenují ntp-server a ntpdate. U RedHatu a podobných distribucí se starší verze se jmenovaly xntp, novější ntp. Používat budeme program ntpdate, který slouží pro jednorázové nastavení času a (x)ntpd, který udržuje stejný čas po celou dobu běhu systému. Ntpd se konfiguruje v souboru /etc/ntp.conf.

Je vhodné vyčlenit jeden počítač jako hlavní, podle kterého se budou ostatní synchronizovat. Vhodný je počítač s přístupem k internetu, po kterém se může synchronizovat s některým z veřejně přístupných časových serverů.

Soubor /etc/ntp.conf by měl obsahovat:

server 127.127.1.0
fudge 127.127.1.0 stratum 10
- při nedostupnosti nadřazeného serveru se použijí lokální hodiny počítače.

Další nadřazené počítače (v případě hlavního některý z časových serverů na internetu) se přidávají opět volbou server. Pokud je tento server "nejhlavnější", tak volbu vynecháme.

server tik.cesnet.cz
server tak.cesnet.cz

Podřízené počítače budou mít ve volbě server adresu našeho hlavního počítače.

Další volby ponecháme na standardním nastavení:

driftfile /etc/ntp/drift
multicastclient broadcastdelay authenticate no

Pokud je rozdíl časů větší, je vhodné při startu podřízených počítačů nastavit hodiny programem ntpdate. V Debianu to zařídíte zapsáním ntp serveru nebo serverů do souboru /etc/default/ntpdate, například NTPSERVERS="192.168.1.80 62.77.95.35", můžete také přidat volbu: NTPOPTIONS="-u". V redhatoidních distribucích se to obvykle dělá zapsáním adresy nadřízeného do souboru /etc/ntp/step-tickers. Pokud se nastavení při startu systému neprovede, přidejte ntpdate -u <nadřízený> na konec souboru /etc/rc.local .

Ntpd synchronizuje čas až po několika minutách, proto je při experimentech s ntpd na místě (někdy velká) trpělivost. Zde pomůže příkaz ntpq -p, který vypíše při použití pouze lokálních hodin:

     remote           refid      st t when poll reach   delay   offset  jitter
==============================================================================
*LOCAL(0)        LOCAL(0)        10 l   98 1024  377    0.000    0.000   0.001

Pokud je ve sloupci remote hvězdička, poskytuje server odpovědi, pokud není, je třeba počkat, až se objeví.

Dodatek B - program screen

Program slouží ke dvěma hlavním účelům. Umí například spustit na jendom terminálu více procesů, ale pro nás je zajímavější druhá funkce. Umí proces odpojit od terminálu, buď na žádost (kláv. zkratka) nebo při rozpojení spojení. Proces dále bězí na pozadí a lze se k němu později připojit.

Program spustíme příkazem screen. Zobrazí se informace o programu, které zrušíme ENTERem. Na první pohled se vrátíme do shellu, ale není to shell, ze kterého jsme spouštěli screen, ale je to shell "uvnitř" screenu. Tento shell a další procesy z něj spuštěné zůstanou spuštěny i po odpojení/ztrátě spojení.

Zde spustíme Tučňáka. Můžeme si hned vyzkoušet rozpojení: stiskněte Ctrl+A a poté D. Objeví se [detached] a vrátíme se do původního shellu. Příkazem ps -A se můžeme přesvědčit, že Tučňák stále žije.

Znovupřipojení screenu provedeme příkazem screen -r. To můžeme provést klidně z jiné konzole, u telnet/ssh z jiného počítače.... Do jisté míry funguje i při různé velikosti terminálů.

Klávesová zkratka Ctrl+A slouží k ovládání programu screen. K  programu uvnitř screenu se normálně nedostane - je třeba stisknout Ctrl+A, A.

Tip: příkaz screen -x připojí screen k dalšímu terminálu - Tučnák "běží" na obou!

Tip: stiskem Ctrl+A, C vytvoříme uvnitř screenu dalši shell. Tento se spolu s původním (tím, kde běží Tučňák) připojují/odpojují najednou. Přepíná se mezi nimi Ctrl+A, <číslo>. Čísluje se od nuly.

Něco více o programu screen se můžete dozvědět na http://www.kuro5hin.org/story/2004/3/9/16838/14935.


Valid HTML 4.01!  Valid CSS!  Created with Vim  Viewable with any browser