|
Tučňák řady 1Je VHF soutěžní deník. Primárně je určen pro operační systém Linux, případně ostatní UN*Xy. S některými omezeními je použitelný i pod Windows s využitím Cygwinu. Roste na http://tucnak.nagano.cz. Registrovaní uživatelé OK0NAG mohou číst aktuální verzi tohoto souboru na OK0NAG-11 příkazem www tucnak.nagano.cz/tucnak1cz.html. ScreenshotyZákladní obrazovka: ![]() Grafická polární mapa: ![]() DownloadZde - http://tucnak.nagano.cz/download.php#ver1. Nejdůležitější vlastnosti:
Novinky ve verzi 1
Nároky(Pro práci v textovém režimu)
Sám jsem používal program na notebooku 486DX/25, 8MB RAM, 100MB disk. Pro práci na jednom pásmu bohatě stačí, pro více pásem už je to slabší. Je zde ale možnost spouštět Tučňáka vzdáleně na relativně výkonném serveru přes telnet/ssh. Tučňák spuštěný pod Cygwinem je mnohem pomalejší, zejména při práci s terminálem (obrazovkou). Proto je vhodné mít rychlejší počítač (Pentium II/500MHz), ale stále to není ono. Používání grafiky s sebou obnáší vhodnost použít také podobné železo jako u cygwinu je uvedeno výše. Rychlý start
Přepínání pásem se provádí pomoci <F9> Bands. Znak vpravo v menu popisuje pásmo. Přepínat pásmo lze také rychle pomocí Ctrl+tento znak. Při provozu více instancí programu (síťový provoz) musí být shodné tyto položky:
ÚvodTučňák vznikl proto, že v době vzniku (listopad 2002) neexistoval žádný program, který by splňoval požadavky našeho radioklubu. Nejvíce se mu blížil Taclog od Bo Hansena, OZ2M. Taclog však měl některé podstatné nedostatky. Asi největší chybou bylo, že ho Bo už několik let nevyvíjí, pouze opravuje chyby. Naše snahy získat zdrojové kódy ztroskotaly, proto jsem se rozhodl napsat deník "from scratch", tedy od začátku, což se nakonec ukázalo jako správná cesta. Nepsal jsem ale od začátku vše. Použil jsem prostředí a několik dalších částí z webového prohlížeče links (asi 10000 řádek). To znamenalo nutnost použít pro Tučňáka licenci GPL, což jsem měl stejně v úmyslu. Kód zjišťující informace o síťových interfejsech je převzat z projektu Samba. Ostatní části jsem napsal od počátku (ve verzi 1.01 asi 16000 řádek). Při psaní jsem se snažil co nejvíce napodobit chování Taclogu, hlavně proto, že jsme na ně zvyklí, jednak proto, že jde o lety (10) prověřený program. U dalších, zejména síťových vlastností, jsem žádný vzor neměl. PoděkováníChtěl bych poděkovat především:
InstalacePrimární adresa pro získání Tučňáka je http://tucnak.nagano.cz. Zde si můžete stáhnout aktuální verzi zdrojových kódů. Pokud někdo vytvořil binární balíčky (.DEB, .RPM), můžete si je stáhnout a nainstalovat (pokud si chcete udržet v distribuci pořádek, je toto nejvhodnější možnost). Tučňák vyžaduje ke své funkci knihovnu glib verze 1.2. Ta je dnes běžnou součástí distribucí, takže ji zřejmě nebudete muset instalovat. Pouze pokud chcete kompilovat Tučňáka ze zdrojáků, potřebujete mít nainstalovanou vývojovou verzi (libglib1.2-dev*.deb (Debian), glib-devel*.rpm (RedHat), libglib1.2*.rpm (Mandrake)). Knihovnu můžete získat na www.gtk.org (Pozor, nikoli na glib.org :-) Pokud chcete používat grafickou polární mapu (nedoporučuji na starožitném stroji), je nutné mít nainstalovanou knihovnu SDL (u kompilace ze zdrojáků opět včetně -devel nebo -dev). Jsou to baliky libsdl1.2-dev*.deb (Debian), SDL-devel-1.2*.rpm (RedHat), nebo libSDL1.2-devel*.rpm (Mandrake). Dále si musíte nainstalovat také balík tucnak1-data dostupný v sekci download. Instalace ze zdrojových kódůToto je univerzální způsob, který bude fungovat na všech distribucích s nainstalovanými vývojovými prostředky pro jazyk C. Pokud používáte distribuci založenou na balíčkovacích systémech RPM (RedHat, Mandrake, SuSe, ...) nebo DPKG (Debian), bude nejspíš vhodnější nainstalovat binární balíček. Pokud neexistuje, tak jej vytvořit a nainstalovat. Tím se zjednoduší upgrade nebo odstranění balíčku. Ale zpátky k instalaci ze zdrojáků. Rozbalíte je příkazem:
tar xzf tucnak-1.13-200407xx_yyzz.tar.gz Program se nainstaluje standardně do /usr/local/bin. Je pravděpodobné, že vaše distribuce nemá na tento adresář nastavenou cestu. To lze jednoduše spravit (jako root) přidáním řádky export HOME=/usr/local/bin:$HOME na konec souboru /etc/rc.local. Změna se projeví až po restartu systému. Restartovat systém kvůli takovéhle prkotině ale silně zavání Billem, prozatím můžeme napsat tento příkaz do příkazové řádky, výsledek bude stejný. Soubory s konfigurací se nahrají vždy do /etc Instalace v DebianuStáhnete si balíček tucnak-1.13*_i386.deb. Nainstalujete jej příkazem: dpkg --install tucnak-1.13*_i386.deb Pokud není binární balíček k dispozici, musíte jej vytvořit. To provedete po rozbalení zdrojáků příkazy: ./configure Instalace v RedHatoidní distribuciPokud existuje balíček tucnak-1.13*.i386.rpm, můžete ho přímo nainstalovat příkazem: rpm -i tucnak-1.13*.i386.rpm Pokud neexistuje nebo instalace neprojde kvuli chybným závislostem na knihovny (nejčastěji glibc - neplést s glib), musíte si jej vytvořit. V MDK potřebujete balík rpm-build. Způsob je podobný jako v Debianu, realizuje se příkazy: ./configure Zdrojové RPM (SRPM) vytvoříte: ./configure Soubory se vytváří v /usr/src/[redhat|RPM|packages|rpm]/* (v závislosti na distribuci), proto je třeba mít do těchto adresářů přístup pro zápis. Poznámka: Vytváření balíčků není zcela odzkoušeno. Uvítám připomínky co nefunguje a hlavně jak to opravit :-) Instalace pod Cygwinem (Windows)Cygwin nelze považovat za plnohodnotnou náhražku unixu. Sice se snaží, co může, ale zaostává zejména v rychlosti a stabilitě. Je to ale vhodný způsob, jak předvést funkci Tučňáka i lidem, kteří z nějakého důvodu nefandí unixu a možná je i přimět k tomu, aby změnili názor. Tučňák zatím funguje pouze pod plnou distribucí Cygwinu. Cygwin lze získat na adrese www.cygwin.com. Při instalaci je třeba zvolit především vývojové nástroje (gcc, make, vývojové balíčky knihovny glibc). Knihovna glib, kterou Tučňák potřebuje ke své práci, není součástí Cygwinu. Vhodná již zkompilovaná verze je k dispozici v sekci download. Dále se řiďte podle příručky pro lov jelena, ehm podle kapitoly Kompilace ze zdrojových kódů. Poinstalační nastaveníNyní je vhodné nastavit program pro určitou stanici. Vhodné je mít v systému několik uživatelů pro různé značky (já jezdím provozáky jako OK1ZIA a velké závody jako OK1KRQ, tak mám dva uživatele ok1zia a ok1krq). Uživatele založíme jako root příkazem adduser. Přihlásíme se jako kontestový uživatel a spustíme Tučňáka. Klávesou F10 se dostaneme do menu. V menu Setup projdeme postupně všechny volby. Pozn.: všechna menu budou popisována tak, jak jsou uvedena při nastavení jazyka na angličtinu. Menu Contest defaultsZde se nastavují volby jako značka stanice v závodě, značka radioklubu (použito pouze pro EDI), lokátor (6 znaků), adresa soutěžního QTH (odpovídá položkám PAdr1 a PAdr2 v EDI, tedy slovní popis, nikoli lokátor). Dále je zde volitelný předávaný kód (Optional Exchange) a standardní nabízené reporty pro SSB a CW. Band defaultsTato položka je pouze cestou do následujícího menu obsahující všechny pásma. Pásma, na nichž je stanice QRV jsou od ostatních oddělena vodorovnou čarou. Tím je možné odklidit pryč pásma, na kterých zřejmě nikdy nebudeme v Evropě QRV (220 MHz). Enterem se dostaneme do nastavení jednotlivých pásem. Je vhodné nastavit QRV on this band pro všechna pásma, na kterých alespoň občas jezdíme. Tato volba je jediná, kterou opravdu musíme v této chvíli nastavit. Ostatní položky můžeme nastavit až při zakládání závodu. Hodnoty, které se nebudou měnit je ale vhodnější zadat zde, ušetříme si tím práci. Volba QRV in this contest zde nemá žádný efekt. Kategorie může být jedna z Multi/Single/Check (komentáře netřeba). TX a RX Equip obsahují slovní popis zařízení. Power je výkon včetně jednotek. ASL a AGL je výška antény nad mořem/zemí. Zadávají se pouze hodnoty v metrech oddělené středníkem. Do pole operators zadejte značky operátorů oddělené středníky. Do Remarku můžeme napsat svůj komentář vyhodnocovateli a doufat, že si to přečte. Responsible operatorV tomto dialogu se nastavují informace o operátorovi, který je zodpovědný za zasílání deníku a za případnou další korespondenci s vyhodnocovatelem. Všechny položky jsou ve volném formátu a nepotřebují komentář. CW daemonTučňák neprovádí klíčování a vysílání CW sám. Využívá samostatný program cwdaemon. (Kopie verze, která je otestovaná s Tučňákem je zde). Toto řešení má své obrovské výhody v univerzálnosti (fyzické klíčování může provádět jiný počítač) a v kvalitě klíčování (vychází z vlastností plánovače procesů v Linuxu, proces, který většinu času prospíi, má velkou šanci získat procesor ihned po probuzení). Dalším důvodem může být bezpečnost (cwdaemon - alespoň ve verzi 0.5 - vyžaduje rootovská práva). Cwdaemon v současné době prochází bouřlivým vývojem, proto jsem v Tučňákovi neimplementoval všechny jeho vlastnosti (weighting) - prostě se mi nechce předělávat Tučňáka každých 14 dní :-) Rozhraní k cwdaemonu tedy ještě není dodělané, význam mají pouze položky hostname (zde je třeba zadat IP adresu, na které poslouchá cwdaemon) a UDP port. Ostatní parametry se zadávají přímo cwdaemonu do příkazové řádky. Cwdaemon je třeba spouštět jako root, já používám příkaz: cwdaemon -n -l 0x3bc Volba -n způsobí, že cwdaemon zůstane připojený ke konzoli a vypisuje na ni ladicí výpisy. Parametr -l změní defaultní adresu paralelního portu (na mém notebooku má adresu 0x3bc). SSB daemonJak je v un*xech zvykem, pro práci se zvukem je použit samostatný program jménem ssbd (SSB démon). Stejně jako v případě CW démona je možné mít ssbd spuštěného na jiném stroji než Tučňáka (používá se UDP). To je výhodné především u notebooku, jehož zvuková karta je nepodporována nebo prostě chybí. Program ssbd nepotřebuje žádné nastavení kromě čísla UDP portu, na kterém poslouchá (standardně 7890). Veškerá další nastavení se provádí po síti, vše se nastavuje v Tučňákovi. Program tedy typicky stačí pouze spustit. Hostname a UDP port slouží k nastavení IP adresy a UDP portu, na kterých poslouchá ssbd. Path to DSP popisuje cestu k speciálnímu souboru, který je propojen s ovladačem zvukovky v jádře. Typicky je to /dev/dsp. Record traffic zapíná/vypíná nahrávání provozu na pásmu při příjmu. Pokud tato volba není aktivní, všechny další volby jsou irelevantní. Template for recorded filename udává šablonu, podle které se pojmenovávají nahrávané soubory. Popis možných maker naleznete v sekci Makra u výzev. Další volby popisují formát (přesněji řečeno kódování) výstupního souboru. Podporované hodnoty jsou:
Pro konverzi do dalších formátů (MP3) je vhodná šestnáctibitová PCM. Zajímavé vlastnosti má GSM kódování: minuta zabere asi 130kB na disku, což je necelých 200MB za 24 hodin (pokud budeme hodně vysílat, tak o to méně). Na Duronu 600MHz spotřebovává asi 2% výkonu procesoru. Jedná se ale o kódování, které nemusí být podporováno vaším oblíbeným přehrávačem! Proto se raději nejprve ujistěte, že umíte soubory i přehrát. To umí s příslušnými kodeky například mplayer. V případě nouze lze použít program sndfile-play, který je dodáván jako příklad s knihovnou libsndfile. Následuje položka Channels, která udává počet zaznamenávaných kanálů. Většinou bude asi nastavena na 1 (mono). Další možné hodnoty závisí především na možnostech zvukové karty a knihovny libsndfile, v úvahu přichází dvojka a možná čtyřka. Vzorkovací kmitočet v Hertzech udává volba Sample rate. Základní (tzv. CD kvalita) má hodnotu 44100. Tato hodnota bývá pro rádio zbytečně vysoká, proto se snižuje. Doporučuje se používat polovinu (22050) nebo čtvrtinu (11025), protože některé programy mohou mít s jinými hodnotami problémy. Podobně to platí o levných zvukových kartách nebo o jejich mizerných ovladačích. Poz.: SSB Výzva a nahrávání jsou zatím ve velice raném stádiu vývoje. Pokud něco nefunguje ani v nejnovější verzi, dejte mi vědět. CW CQPo vybrání této položky se objeví seznam všech telegrafních textů. V závorce je uvedena klávesa, kterou se výzva spouští, písmeno R indikuje opakování textu (při výzvě). Dále se zobrazuje počátek textu pro snažší orientaci. V dialogu pro nastavení výzvy jsou tyto položky: text výzvy (umožňuje použít všechny speciální znaky cwdaemona jako + a -) a opakování textu. Položka delay určuje dobu mezi začátky výzev (nikoli mezi koncem první a začátkem druhé). To je omezení dané pouze jednosměrnou komunikací s cwdaemonem, Tučňák nemá zpětnou vazbu a nedozví se, že výzva skončila. Je to poměrně velká nepříjemnost, kterou určitě budu v budoucnu řešit. Poslední volba povolí spuštění výzvy i v případě, že je některé makro v textu nedefinováno. SSB CQZde bych mohl napsat první odstavec minulé kapitoly, což si odpustím. Makra u výzevV textu CW výzvy a ve jméně souboru u SSB je možno použít následující makra (nejsou citlivé na velikost písmen, $c je stejné jako $C):
Pozn.:Ne všude mají všechna makra smysl. AutosaveNastavuje parametry ukládání spojení na disk. Položku Save to disk after QSO je vhodné mít nastavenou 1, tj. ukládá se každé spojení. Volba Fsync způsobí okamžité zapsání z cache glibc na disk. Položka Save to floppy after QSO je defaultně nastavana na 4, je možné i jiné nastavení. Nula vypne ukládání na disketu. Význam má ještě položka Path to floppy, kde nastavte cestu k namountované disketě. Tučňák nekontroluje, zda je disketa namountovaná, pokud ne, dostanete zřejmě spoustu chybových hlášek, že nelze zapisovat. Ostatní položky jsou nevyužity. Network & traceIgnore interfaces - slouží k vyjmenování síťových interfejsů, které se nemají brát v úvahu. Týká se to hlavně posílání broadcastů na tyto interfejsy (ppp0 připojené přes GPRS k interfernetu by citelně zvýšilo účet za závod). Dále volbu jednoznačné identifikace uzlu - zde je vhodné použít pouze adresu v lokální síti a ignorovat veřejnou IP od providera. Dalšími kandidáty pro uvedení v tomto poli jsou interfejsy AX.25. Jejich rychlost bývá taková, že by broadcasty citelně (a hlavně zbytečně) zpomalily provoz. Interfejsy se zadávají oddělené mezerami. Ignore networks - účel této volby je stejný jako účel volby předchozí. V některých případech je vhodnější specifikovat adresu podsítě. Announce to nets - plní opačnou funkci než dvě minulé volby. Zde se naopak specifikují adresy, na které se mají posílat broadcasty i když nepatří žádnému lokálnímu zařízení. Tím se můžou spojit Tučňáci na různých segmentech sítě, pokud na routeru nelze spustit Tučňáka (na IOSu od Cisca asi fakt nepoběží :-) Je třeba zařídit, aby broadcasty do dané podsítě prošly - routery mívají forwarding broadcastů zakázaný. Menu Terminal optionsSlouží ke správnému nastavení vlastností terminálu, obzvláště pak rámečků. Pokud všechny volby selžou, je zde v záloze volba No frames, která způsobí, že se rámečky budou kreslit pomocí ASCII znaků. Load cfg from netPokud je aktivní síť, zobrazí adresy všech Tučňáků (uzlů). Výběrem některého z nich se načte jeho kompletní konfigurace (tucnakrc). Konfiguraci je samozřejmě vhodné uložit. Load C_W from netFunkce je hodně podobná předchozí. Rozdíl je v tom, že se nepřenáší konfigurace, ale celá C_W databáze. Na uzlu, který načtení provedl, se databáze automaticky spojí tak, že u každé značce zůstanou dva nejnovější lokátory. Následně se databáze uloží do ~/tucnak/tucnakcw. Save configurationA na konec nesmíme zapomenout uložit konfiguraci! Uloží se do souboru ~/tucnak/tucnakrc POZOR! Pokud používáte současně různé verze Tučňáka, může se stát, že starší verze nezná některé volby, které do souboru ~/tucnak/tucnakrc uložila nová verze. Pokud program po startu nalezne v konfiguračním souboru neznámou položku, zobrazí okno s hláškou, že je nebezpečné ukládat konfiguraci - uložily by se pouze položky známé této starší verzi a nová verze by nemusela pracovat korektně. Pokud opravdu potřebujete konfiguraci uložit, doporučuji nejprve v jiné konzoli zazálohovat starý tucnakrc. Pokud chcete používat více verzí Tučňáka s nekompatibilními konfiguráky (myslím, že k tomu ale není důvod), doporučuji spouštět různé verze pod různými uživateli. SouboryPozn: znakem ~ (tilda) se v unixu označuje domovský adresář uživatele. Zjistit jej lze například příkazem echo $HOME Kromě spustitelného souboru se vždy jedná o textové soubory, které je možné prohlížet a při dodržení základních pravidel slušnosti i editovat. Při nekorektním zásahu ale nemusí Tučňák pracovat správně, proto doporučuji provádět editaci pouze v odůvodněných případech.
Jednotlivé závody se ukládají do samostatných adresářů. Jejich jméno je tvořeno datumem závodu, např. ~/tucnak/20030803. (Poslední tečka je pouze tečka za větou.) Musí-li existovat více závodů s jedním datem, doplní se na konec tečka a číslo, např. ~/tucnak/20030803.1. To umožňuje jet více závodů v jeden den případně jet jeden závod na jednom počítači pod jedním uživatelem s více spuštěnými instancemi tučňáka (např. přes telnet). Soubory v ~/tucnak/<datum>:
Něco málo ke značení pásem: Pásma jsou značena podle .EDI formátu. Např. "50 MHz", "70 MHz", "144 MHz", ... až "248 GHz". Každému pásmu jsou přiřazena jednopísmenná označení A, B, C, ... Q. Ta se používají tehdy, kdy není možné nebo vhodné použít celé označení pásma. Proměnné prostředí
Parametry příkazové řádky
Nový závodPro založení nového závodu máte dvě možnosti. Buď můžete vybrat předdefinovaný závod volbou New contest from wizard v menu Contest. Tím se nastaví způsob bodování závodu. Pokud zde závod není, můžete použít volbu New a nastavit parametry závodu ručně. Budete-li závod jezdit častěji, bude vhodnější přidat závod do souboru tucnakwiz (ručně). Objeví se dialog New Contest. Zde nastavte především název závodu. Značku, klub a lokátor již zřejmě máte nastavenou. Pokud ne, tak to napravte. Volitelný kód (Optional exchange) zatím není implementován.
Položka Date of contest je předvyplněna dnešním datem. Pokud si chcete závod pouze připravit a na kopci jej jen otevřít, vyplňte zde datum začátku závodu závodu. Tato volba má význam jen pro pojmenování adresáře se závodem, výsledného EDI se nedotkne. Další volby určují vlastní způsob bodování. Viz sekce Bodování. Některé kombinace možná nefungují správně. Nad tlačítky OK a Cancel jsou tlačítka se všemi pásmy, která jsou nastavena jako QRV. Zde můžeme vypnout některé pásmo pouze pro tento závod. Volba Read-only zakáže na tomto pásmu provádět jakékoli změny (vhodné pro síťový provoz). Popis dalších voleb je v části Band defaults. V dialogu New Contest se tlačítkem EDI prop dostaneme do dialogu, ve kterém můžeme měnit název našeho QTH, viz výše. Podobně tlačítko Responsible op aktivuje dialog pro nastavení informací o operátoru odpovědném za posílání deníku. Něco více se můžete dozvědět zde. Nyní máme již vše nastaveno a můžeme stisknout <OK>. Síťový provozChceme-li používat síť mezi více počítači, musíme dodržet několik pravidel:
Základní ovládáníVe spodní části Tučňáka je hlavní vstupní řádka, do které se zadávají údaje. Nad ní je tzv. dočasné spojení. Sem se ukládají údaje o spojení během jeho vytváření. Ještě výše je prostor pro tzv. okna. Těch je typicky více, viditelné je vždy pouze jen jedno. Mezi nimi se lze přepínat klávesou F4 nebo přímo Alt+číslo na alfanumerické klávesnici. Okno se ze vstupní řádky aktivuje klávesou šipka nahoru, zpátky do vstupní řádky se dostanete stiskem klávesy ESC. Ve většině oken se zvýrazňují značky a suffixy značky v závodě a operátora. Pokud je značka mezi <* a *> (jde o soukromou zprávu z WW conversu), je zvýrazněna celá řádka. Druhy oken jsou:
Editace spojeníDialog pro editaci spojení se spustí z okna QSOs stiskem klávesy ENTER na příslušném spojení. Význam většiny položek je zřejmý. Položku Remark bylo možno nastavit pouze v tomto dialogu, ale to už není pravda. Viz kapitola Provoz. POZOR! DŮLEŽITÉ!Tento dialog neprovádí žádné kontroly správnosti údajů! Sežere klidně lokátor "Ahoj" a podobně. To umožňuje zadat i značky, které normálně Tučňák nerozpozná ("OK1A/OK1B"). Dialog mám v plánu předělat (zobrazovat i původní hodnoty před editací, přeuspořádat položky). Uvítám všechny konstruktivní připomínky, jak má dialog vypadat a fungovat. Volba Error označí spojení jako chybné. Nedojde přitom k žádné ztrátě dat ze spojení (v .EDI je sice místo značky "ERROR", ale značka se pamatuje na jiném místě) a spojení je možno kdykoli vrátit zpátky. Klávesy během závodu
Užitečné mohou být i klávesy, na které v linuxu nereaguje přímo Tučňák, ale jádro případně jiné procesy:
Klávesy v grafickém okně
ProvozProgram automaticky rozpozná druh údaje a správně jej zařadí do tzv. rozdělaného spojení nad vstupní řádkou. Další zadání údaje stejného typu posune starou hodnotu dolu a do horní řádky napíše novou. Rozeznávané typy jsou:
Je možné zadávat více údajů oddělených mezerami a odeslat je všechny najednou. Nerozpoznané údaje (nejčastěji překlepy) jsou zobrazeny inverzně vlevo nad vstupní řádkou. Tip: ke všem zadaným řádkám se můžete vrátit stiskem Alt+P. Duplicitní spojeníDialog Duplicitní QSO se zobrazí, pokud napíšeme značku, se kterou již máme platné spojení. Máme na výběr z těchto možností:
Pokročilejší funkceTučňák obsahuje databázi značka - lokátor (C_W). Pokud zadáme známou značku a dosud jsme nezadali lokátor, program automaticky doplní až dva lokátory. Ty se zobrazí podsvíceně a je nutné je potvrdit stiskem Alt+X. Pokud je platný druhý lokátor, prohodíme je Alt+V. V případě, že Tučňák nezná lokátor, pokusí se určit alespoň velký čtverec. Ze značky určí DXCC zemi. K té se pokusí určit ze souboru tucnakdw střed aktivity v dané zemi nebo první dva velké čtverce. Pokud toto selže, zná alespoň díky souboru cty.dat polohu hlavního města (?). Takto většinou určí alespoň přibližný azimut protistanice. Podobná situace nastane, pokud zadáme známý lokátor. Zobrazí se až dvě podsvícené značky, které prohodíme Alt+C a horní potvrdíme Alt+D. Nenajde-li k lokátoru značku, zobrazí alespoň prefix(y) zemí, ve kterých leží tento (velký) čtverec. Pokud jsou značka i lokátor zadány, program kontroluje, jestli daná kombinace může existovat. V případě podezření na chybu zobrazí u lokátoru některý ze znaků:
Výstup z programuTučňák standardně ukládá do souboru .txt, který je kompatibilní s formátem .EDI (svá rozšíření si ukládá do místa vyhrazeného pro poznámky a vyhodnocovatel by je měl ignorovat). EDILepší je použít volbu v menu Contest, Export as Edi. Tím se vygenerují soubory ve tvaru 02OK1KRQ.edi tak, jak je v OK vyžadováno. ReportPro závody typu Provozní VKV aktiv je vhodná volba Contest, Export as report. Vytvoří se soubor pojmenovaný stejně jako v předchozím případě, jen s příponou .txt. Formát souboru je podobný jako ve výstupu z Generátoru hlášení od OK1XPH. ADIFje vhodný formát pro převod spojení ze závodů do hlavního staničního deníku. Funkce je v Tučňákovi čerstvě, uvítám poznámky ke kompatibilitě s existujícími deníky. Menu FileSe takto jmenuje pouze pro zmatení nepřítele. Ve skutečnosti nemá se soubory nic společného. Open/Close graphics windowOtevře/zavře okno s grafickou polární mapou. Mapu lze také zavřít stiskem q nebo ESC. Polární mapa je zobrazení zeměpisnych souřadnic tak, že uprostřed je naše QTH. Všechny body, které leží z našeho QTH pod stejným azimutem, jsou zobrazeny v (polo)přímce vycházející z našeho QTH. Proto je toto zobrazení vhodné pro HAM praxi. V mapě se vždy zobrazují hranice zemí, řeky a jezera. Dále se zobrazí kříž po patnácti stupích se středem v QTH a soustředné kružnice udávajíci vzdálenost od QTH se středem tamtéž. Třetím druhem objektů jsou velké čtverce. Krok kružnic a typ čtverců je dán přiblížením (zoomem), při velkém oddálení se potlačují detaily. Pokud je otevřen závod, zobrazí se spojení (kromě chybných) jako žluté křížky. Spojení nejblíže kurzoru myši se podsvítí červeně. Zároveň se v pravé části obrazovky zobrazí informace o spojení (značka, předané kódy, vzdálenost, azimut, operátor, poznámka) a další. Níže se stále zobrazuje vzdálenost a azimut bodu na mapě pod kurzorem. Pozn.: Mapu je možné použít, pouze pokud je Tučňák zkompilován s podporou knihovny SDL a je nainstlován balík tucnak1-data.. Menu EDITZde jsou zahrnuty funkce, které lze použít jen při aktivním závodě. Add ERRORPřidá chybné spojení do aktivního pásma. Vhodné použít zejména:
Change operatorNastavuje značku operátora, který právě jede toto pásmo. Značka se používá v pro odchozí talk a ukládá se ke každému spojení (po shlédnutí errorlistu víme, komu vynadat :-). Fill operatorsProjde všechna pásma a vyplní v nich seznam operátorů (položky Mope1 a Mope2 EDI formátu). Použije značu všech operátorů, kteří na daném pásmu udělali alespoň jedno spojení, abecedně setříděné. Tuto funkci je vhodné použít po závodě před odesláním deníku vyhodnocovateli. Update C_W from contestPřidá dvojice značka-lokátor ze všech pásem do aktuální databáze. Tu uloží na disk do souboru ~/tucnak/tucnakcw. Update C_W from bandJako předchozí, přidá však pouze dojice z aktuálního pásma. Importovat DL8EBW db.Načte VHF databázi od VHF-DX teamu ze souboru /usr/share/tucnak1/vhf.dbf. Načte jen lokátory a jména a uloží je do souborů ~/tucnak/tucnakcw and ~/tucnak/tucnaknames. Menu BandsV tomto menu jsou všechna pásma, na kterých se jede závod. Umožňuje přepínání aktivního pásma. Přepínat pásmo lze pomocí Alt+B, <písmeno>, kde písmeno popisující pásmo se nachází v pravém sloupci menu. Dočasně funguje pro některá pásma kombinace Ctrl+<písmeno>, některá z těchto kombinací však může být v budoucnosti použita k jiným účelům. Některé kombinace nefungují už teď, např. Ctrl+I je na většině terminálů nerozeznatelné od klávesy TAB. Menu Subwins(Subwin=okno). Menu je možné aktivovat stiskem Alt+W. Zde se během závodu zobrazují všechna okna, která jsou k dispozici. Obsahuje také dvě funkce: Add subwinFunkce nabídne seznam druhů oken, které jsou v současnosti podporovány. Okno se vždy přidá na konec seznamu. Konfigurace oken se neukládá, po restartu programu se vždy vytvoří okna "natvrdo" podle standardního nastavení. Možná v budoucnosti. Položky Command a Respawn nejsou použity. Close subwinTato funkce jednoduše zruší aktuální okno. Jak můžete pomoci?
73! Ladislav Vaiz, OK1ZIA Dodatek A - synchronizace času protokolem NTPBalík ntp s největší pravděpodobností máte ve své distribuci. V Debianu se balíky jmenují ntp-server a ntpdate. U RedHatu a podobných distribucí se starší verze se jmenovaly xntp, novější ntp. Používat budeme program ntpdate, který slouží pro jednorázové nastavení času a (x)ntpd, který udržuje stejný čas po celou dobu běhu systému. Ntpd se konfiguruje v souboru /etc/ntp.conf. Je vhodné vyčlenit jeden počítač jako hlavní, podle kterého se budou ostatní synchronizovat. Vhodný je počítač s přístupem k internetu, po kterém se může synchronizovat s některým z veřejně přístupných časových serverů. Soubor /etc/ntp.conf by měl obsahovat: server 127.127.1.0 Další nadřazené počítače (v případě hlavního některý z časových serverů na internetu) se přidávají opět volbou server. Pokud je tento server "nejhlavnější", tak volbu vynecháme. server tik.cesnet.cz Podřízené počítače budou mít ve volbě server adresu našeho hlavního počítače. Další volby ponecháme na standardním nastavení: driftfile /etc/ntp/drift Pokud je rozdíl časů větší, je vhodné při startu podřízených počítačů nastavit hodiny programem ntpdate. V Debianu to zařídíte zapsáním ntp serveru nebo serverů do souboru /etc/default/ntpdate, například NTPSERVERS="192.168.1.80 62.77.95.35", můžete také přidat volbu: NTPOPTIONS="-u". V redhatoidních distribucích se to obvykle dělá zapsáním adresy nadřízeného do souboru /etc/ntp/step-tickers. Pokud se nastavení při startu systému neprovede, přidejte ntpdate -u <nadřízený> na konec souboru /etc/rc.local .Ntpd synchronizuje čas až po několika minutách, proto je při experimentech s ntpd na místě (někdy velká) trpělivost. Zde pomůže příkaz ntpq -p, který vypíše při použití pouze lokálních hodin: remote refid st t when poll reach delay offset jitter ============================================================================== *LOCAL(0) LOCAL(0) 10 l 98 1024 377 0.000 0.000 0.001 Pokud je ve sloupci remote hvězdička, poskytuje server odpovědi, pokud není, je třeba počkat, až se objeví. Dodatek B - program screenProgram slouží ke dvěma hlavním účelům. Umí například spustit na jendom terminálu více procesů, ale pro nás je zajímavější druhá funkce. Umí proces odpojit od terminálu, buď na žádost (kláv. zkratka) nebo při rozpojení spojení. Proces dále bězí na pozadí a lze se k němu později připojit. Program spustíme příkazem screen. Zobrazí se informace o programu, které zrušíme ENTERem. Na první pohled se vrátíme do shellu, ale není to shell, ze kterého jsme spouštěli screen, ale je to shell "uvnitř" screenu. Tento shell a další procesy z něj spuštěné zůstanou spuštěny i po odpojení/ztrátě spojení. Zde spustíme Tučňáka. Můžeme si hned vyzkoušet rozpojení: stiskněte Ctrl+A a poté D. Objeví se [detached] a vrátíme se do původního shellu. Příkazem ps -A se můžeme přesvědčit, že Tučňák stále žije. Znovupřipojení screenu provedeme příkazem screen -r. To můžeme provést klidně z jiné konzole, u telnet/ssh z jiného počítače.... Do jisté míry funguje i při různé velikosti terminálů. Klávesová zkratka Ctrl+A slouží k ovládání programu screen. K programu uvnitř screenu se normálně nedostane - je třeba stisknout Ctrl+A, A. Tip: příkaz screen -x připojí screen k dalšímu terminálu - Tučnák "běží" na obou! Tip: stiskem Ctrl+A, C vytvoříme uvnitř screenu dalši shell. Tento se spolu s původním (tím, kde běží Tučňák) připojují/odpojují najednou. Přepíná se mezi nimi Ctrl+A, <číslo>. Čísluje se od nuly. Něco více o programu screen se můžete dozvědět na http://www.kuro5hin.org/story/2004/3/9/16838/14935. |